co jsem prožil:SEM TAM LECOS K PŘEČTENÍ A KOUKÁNÍ
co jsem prožil
něco z mého života
Tak, těšil jsem se na svoje 56. narozeniny,které jsem měl 22.srpna 2008. Osud ale řádně zamíchal kartami. Den před narozeninami jsem trávil na chatě, vše bylo v pohodě. Připravoval jsem pomníček svému pejskovi - fence Filince, která už není se mnou. Náhle se mi udělalo hrozně špatně, tak jsem jel raději domů. Doma jsem si chtěl zavolat pohotovost, ale mobil zůstal na chatě. No nic, musel jsem absolvovat cestu na chatu a zpět znovu. V podvečer se můj stav zhoršil natolik, že mne manželka donutila si zavolat "rychlou". Přijeli během 5 minut. Zjistili, že mi hapruje srdíčko, po nezbytných úkonech jsem byl odvezen do naší Šumperské nemocnice. Proběhla všechna vyšetření, nasadili mi infuze, injekce. Druhý den, tedy mé narozeniny, jsem proležel v krutých bolestech a velikém strachu, že asi v den narozenin odejdu z tohoto světa. Byla za mnou v nemocnici moje žena a jenom díky jí jsem překonal ten strašný strach a beznaděj, že vše končí a zůstávám sám. Nebylo zbytí, převezli mne do fakultní nemocnice v Olomouci. Tam, na interní klinice jsem okamžitě putoval na operační sál, kde mi provedli zákrok na srdíčku (koronárgrafii). Děkuji a chválím tým operatérů, jsou to maximální profíci. Srdíčko mi spravili, ještě jsem dva dny poležel, no a už jsem zase doma. Musím teď trochu opatrně, ale jsem zase mezi Vámi.
Ten zážitek mě opět utvrdil v tom, jak strašně tenounká je čára mezi životem a nebytím. Je třeba žít život, který máme, naplno, radovat se z každé chvilky na tomto světě, vnímat vše kolem nás, milovat své blízké, vděčit kamarádům za to, že je máme, ctít vše kolem sebe, být hodný ke všem lidem okolo nás.
Zkušenost dost krutá, ale pro život k nezaplacení. Takové události mění člověka, jeho pohled na svět a vnímání.
